Vladimir Nabokov

Vladimir Vladimirovič Nabokov se narodil 22. dubna (10. dubna podle juliánského kalendáře) 1899 v Sankt Petěrburgu, a zemřel 2. června 1977 v Lausanne. Nabokov byl ruský a později americký prozaik; svou ranou prózu a poezii psal pod pseudonymem Sirin.
Pocházel z dobře situované rodiny (jeho otcem byl politik Vladimir Dmitrijevič Nabokov), což mu umožnilo získat kvalitní vzdělání. Ve studiu pokračoval i v emigraci, roku 1923 ukončil studium francouzské a ruské literatury na univerzitě v Cambridgi.
Po říjnové revoluci žil v emigraci v Berlíně, poté v Paříži, od roku 1940 v USA.
Po roce 1923 se nejprve živil jako učitel a tenisový trenér, v USA přednášel literaturu na několika universitách.
Roku 1960 se odstěhoval do Švýcarska, kde i zemřel.
Mimo vlastní literární činnosti se věnoval překladům, kdy se soustředil především na díla Heineho, Lermontova a Puškina

Dílo

Do roku 1940 psal rusky, anglicky začal psát ještě před emigrací do USA (The Real Life of Sebastian Knight). Jeho lyrická poezie je ovlivněna expresionismem a symbolizmem. Často se zabýval problematikou odcizení a problémemy ruských politických a intelektuálních emigrantů. Ve svých (zejména pozdějších) dílech často využíval parodii a ironii. Jeho literární dílo má i výraznou a kritiky dosud neprávem opomíjenou filozofickou rovinu, přičemž důraz je kladen na prolínání relativní povahy času a prostoru. Nejdelší Nabokovův román ADA or Ardor: A Family Chronicle (McGraw-Hill 1969) se odehrává na úplně jiné planetě.

Mašeňka 1926

Smích ve tmě 1932

Lužinova obrana – 1930

Pozvání na popravu – 1935

Hrdinský čin

Dar – 1938

Lolita – Paříž 1955, USA 1958, česky 1991, 2003

   Jeho nejznámější dílo. Příběh dvanáctileté nymfičky (slovo, které Nabokov vymyslel) a jejího o více než třicet let staršího pěstouna a milence v jedné osobě. Toto dílo je považováno za jedno z nejkontroverznějších děl literatury 20. století.

Nezvratný důkaz – 1951

Jiné břehy – 1954

Pnin – 1957

   Příběh ´věčného exulanta´ Timofeje Pavloviče Pnina a jeho hořce komické konfrontace s americkým akademickým prostředím i se západním světem.

Bledý oheň – 1962

Ada or Ardor – 1969

Průzračné věci – 1972

Koukej na harlekýny – 1974

Monografie:

Nikolaj Gogol

Evžen Oněgin

české výbory:

Povídky 1 (1921-1929)

Povídky 2 (1930-1937)

Povídky 3 (1938-1952)

Monografie o Nabokovovi:

Vladimir Nabokov - Od Mášenky k Daru / (autor: Michal Sýkora)

Vladimir Nabokov - „Americká“ témata / (autor: Michal Sýkora)

Podivuhodný podvodník / (autor: Leszek Engelking)